Občan | Pacient

Rychlé odkazy

Vyšší kompetence sester vyžadují lepší ohodnocení i patřičné vzdělání


Datum vydání: 10. 9. 2018
Zdroj: Zdravotnické noviny
Autor: Lenka Šnajdrová



Co vlastně trápí české sestry? Je to opravdu jen nízké finanční ohodnocení, nebo je problém mnohem komplikovanější? Proč jsou zdravotníci v našich nemocnicích přetěžováni a co si myslí o stávkové pohotovosti? Na tyto a další otázky nám odpovídala ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání a hlavní sestra ČR Alice Strnadová. 

 

Na webu ministerstva zdravotnictví jste uvedena jako ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání a hlavní sestra. Jaký je mezi těmi funkcemi rozdíl?
Žádný, jedná se stále o stejnou agendu a o stejnou osobu. Jsem hlavní sestrou a zároveň řídím odbor, který má na starosti především oblast vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.

Co všechno dělá odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání?
To není lehké popsat. Náš odbor je primárně odpovědný za přiznávání a uznávání kvalifikací a vzdělávání. Vydáváme souhlasná stanoviska ke vzdělávacím programům, schvalujeme různé certifikované kurzy, staráme se o rezidenční místa, vypracováváme metodiky, ale především jsme odpovědni za koncepci vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.

Sestry a nelékaři čekají, že mají na ministerstvu nějakou osobu, na kterou se mohou obrátit, pokud nemají v něčem jasno nebo nejsou s něčím spokojeni. Mohou se tedy obracet na vás?
Ano, a také to běžně dělají. Obrací se na nás s dotazy ohledně získání kvalifikace, ohledně mzdového ohodnocení a různých příplatků nebo s problémy v oblasti interpersonálních vztahů. Ročně takových dotazů jen e-mailem přijde kolem pětiset. Poskytujeme metodickou podporu nejen tazatelům, ale i personálním oddělením a vedením zdravotnických zařízení. Jistě víte, že zákon č. 96/2004 Sb. byl několikrát novelizován, a tudíž obsahuje velký počet přechodných ustanovení. Řada ustanovení se již přežila, některá ustanovení byla zakotvena nedůsledně a nejednoznačně, z čehož pramení složitost právní úpravy, aplikační a výkladové otázky. My například zjišťujeme, zda uchazeč o práci ve zdravotnictví splňuje podmínky k výkonu dané profese.

Na co dostáváte dotazy nejčastěji?
Většinou k tématu, které aktuálně rezonuje. Nyní je to plošné navýšení platů o 10 procent a příplatky za směnnost. Co se mi ale hodně obtížně řeší a čeho opravdu přibývá, jsou špatné interpersonální vztahy. Chodí mi podněty od sester, které mají dvacet, třicet let praxe a je s nimi velice špatně zacházeno. Já samozřejmě neznám všechny okolnosti, mám informace jen z jedné strany, ale z toho, jak popisují situaci, je mi velmi smutno.

Jak takové podněty řešíte?
Vždycky se snažíme tu situaci rozklíčovat, upozorňovala jsem i některé hlavní sestry, že na jejich oddělení se vyskytují takové problémy. V přímo řízených organizacích jsme si vyžadovali někde dokumentaci, abychom se přesvědčili, zda nedošlo k porušení zákoníku práce. Bohužel, ta naše role je v tomto velmi malá a lidsky je mi z toho smutno. Naše pomoc spočívá často jen v radě, kam se tazatel může obrátit, a nakonec to někdy končí až u právních sporů.

To vypadá, že máte spoustu práce. Aktivit hlavní sestry na webu ministerstva je ale zveřejněno málo. Není to škoda?
Práce je tu opravdu hodně, fungují tu různé pracovní skupiny a probíhají i jednání se zástupci profesních sdružení. Já jsem člověk z praxe a dělám víc činností, než jich publikuji, ale už jsme se domluvili s panem ministrem, že změníme strategii a budeme více otevření. Souhlasím s tím, že je potřeba více naši činnost přibližovat odborné veřejnosti.

Podílel se váš odbor i na aktuálně probíhajícím dotazníku spokojenosti nelékařského personálu?
Ano, podílel. Já tu iniciativu velice vítám, protože zeptat se přímo sester a nelékařů, co vlastně chtějí, to tady na ministerstvu ještě nikdo neudělal. O vzdělávání nelékařů a dalších otázkách často hovoří ti, kteří nejsou v té oblasti úplně fundovaní. Ráda bych apelovala na zdravotníky, aby dotazník opravdu vyplnili a aby využili i možnosti e-mailové korespondence. Není to dotazník, který by skončil v koši. Na základě jeho vyhodnocení se bude připravovat strategie k personální stabilizaci. Chceme identifikovat ty problémy, které vedly k současné situaci a mohou za ni. Máme informace od profesních organizací, ale my se domníváme, že mohou být zkreslené a nemusí zcela odpovídat aktuálnímu stavu. Na vyhodnocení pracuje tým pana ministra, jehož jsem také členem, a vyhodnocení určitě zveřejníme.

Výsledky tohoto šetření nemohou být zkreslené? Dotazník je otevřený, teoreticky ho může vyplnit i nezdravotník, nebo ho někdo může vyplnit vícekrát…
My jsme zvažovali, co je lepší. Dotazník propojený s nějakým registrem by mohl způsobit obavy respondentů ze ztráty anonymity a asi by ho nevyplnilo tolik lidí. Už teď se objevují dotazy na to, zda odpovědi jsou skutečně anonymní. Chtěli jsme, aby se mohl každý otevřeně vyjádřit, a spoléháme na to, že každý, komu není lhostejná současná situace, bude odpovídat pravdivě.

Plánují se na základě vyhodnocení dotazníku změny ve vyhlášce o personálním zabezpečení?
Já jsem primárně odpovědná za zákon č. 96 a prováděcí předpisy, ale mám informace, že snad v příštím nebo přespříštím roce by měla proběhnout i tato změna. Musíme si ale upřímně říci, že v zájmu všech zaměstnavatelů není, aby se vyhláška novelizovala. Sice jsme slyšeli, že v ní jsou obsaženy minimální personální požadavky, ale víme, že pro mnohé je to vyhláška maximální a to určitě v pořádku není. Dochází k přetěžování personálu.

Novela vyhlášky o činnostech nelékařů proběhla v loňském roce. Plánují se ještě nějaké další změny v kompetencích?
Když se tato novela připravovala, naše pracoviště pod patronátem pana ministra Ludvíka svolalo pracovní schůzi všech hlavních sester přímo řízených organizací a o každé jednotlivé kompetenci se hlasovalo. Takže výsledek, který nyní vyhláška obsahuje, není něco, co bychom si tady vymysleli od stolu. My jsme například navrhovali, aby všeobecná sestra mohla podávat bez indikace volně prodejné léky. Bylo to zamítnuto. Můj názor je takový, že navyšovat kompetence ano, ale ve vazbě na ohodnocení, tedy na nařízení vlády. Oslovila jsem Českou asociaci sester, Odborový svaz ve zdravotnictví, ČLK a ČLS JEP s dotazem, jaké navýšené kompetence si pro sestry představují. Odpověď jsem obdržela zatím jen od Odborového svazu ve zdravotnictví a České asociace sester. Ale znovu, pokud se navýší kompetence, mělo by se navýšit i finanční ohodnocení a samozřejmě k činnostem je třeba mít adekvátní vzdělání. Sestry se někdy brání navyšování kompetencí, protože mají strach z odpovědnosti, nicméně řada činností je na takovém pomezí, kdy už je dnes sestry dělají. Bez nějaké systémové změny ale, dle mého názoru, nelze jen tak kompetence navyšovat.

Uvažuje se také o nějakých jednotných minimálních požadavcích pro nelékaře ve vedoucích funkcích? Nyní to není nikde legislativně ukotveno.
Když jsem nastoupila na ministerstvo zdravotnictví, připravoval se nový zákon 96 a tenkrát nebyla taková myšlenka přijata. Ale nyní pracujeme na nové koncepci ošetřovatelství a tam bych chtěla, aby se tyto požadavky objevily.

Na pozicích staničních sester jsou praktické sestry, aniž by bylo zcela jasné, zda tuto funkci vykonávat mohou…
To je zajímavá otázka. Pravidla pro jejich umístění na těchto pozicích prozatím žádným právním předpisem stanovena nejsou, a pokud bych měla odpovědět já, tedy nevidím důvod, proč by nemohly.

Ještě k loňské novele zákona 96. Projevuje se někde její příznivý dopad?
Pozitivní je jistě vrácení dětské sestry do kvalifikačního studia. Uvítáno bylo i zrušení kreditního systému, i když bych chtěla zdůraznit, že celoživotní vzdělávání je stále povinné. U toho systému 4+1 jsme vycházeli z analýzy MŠMT, podle které se vzdělání všeobecné a praktické sestry ze 70 procent překrývá. Ten mediální název 4+1 já vůbec nepovažuji za šťastný, protože v zákoně není rok, ale nejméně jeden rok. Chtěli jsme zachovat kvalitu vzdělání, takže praktická sestra může postoupit do vyššího ročníku, ale musí v příjímacím řízení prokázat znalost toho, co už se pak dál učit nebude. A ve zkráceném studiu mohou získat kvalifikaci sestry i porodní asistentka a záchranář, takže to vzdělání je prostupnější. Na vyhodnocení úspěšnosti modelu je ještě brzy, ale máme cca 100 studentů zkrácené formy.

A název praktická sestra považujete za šťastný? Nemůže vyvolat ve studentech falešný pocit, že budou mít pozici jako „klasická sestra“?
Na to je těžká odpověď. Velká část odborné veřejnosti prosazovala změnu názvu s tím, že to přispěje ke zvýšení atraktivity oboru a zlepší se postavení zdravotnického asistenta, a že odborník rozezná, kdo je všeobecná sestra a kdo je praktická sestra.

Pozná to pacient? Jestli o něj pečuje všeobecná nebo praktická sestra a že je mezi nimi nějaký rozdíl?
Domnívám se, že pacient rozdíl nepozná.

Hodně se také řeší praktická sestra v sociálních službách.  Může vykazovat výkony pro pojišťovnu?
Asociace poskytovatelů sociálních služeb o to usilovala, ale abych pravdu řekla, já s tím nesouhlasím. Ve vší úctě k práci praktických sester, byť mohou dělat dílčí úkony samostatně, nemohou komplexně hodnotit stav pacienta a poskytovat ošetřovatelskou péči. V sociálních službách je situace o to složitější, že není přítomen lékař. Tohle byla agenda, kterou jsem tady řešila velmi intenzivně od ledna do května, a závěr je takový, že praktická sestra může pracovat v sociálních službách, pokud je fyzicky přítomna sestra všeobecná.

Periodicky ožívá myšlenka na vznik komory nelékařů. Jste pro nebo jsou pro Vás současné profesní organizace dostačujícím partnerem pro spolupráci?
Jediným oficiálním zástupcem je Česká asociace sester. Sdružuje asi 5000 členů z 80 000 sester, což mi nepřipadá jako reprezentativní vzorek, abychom si mohli říct, že to je organizace, která má zmapované podněty z terénu. Takže já osobně jsem pro vznik komory, ale s nepovinným členstvím.

Co když ta komora s nepovinným členstvím bude mít také 5000 členů, bude to reprezentativní?
Komora by měla být tak atraktivní, aby měli zdravotníci zájem do ní vstupovat.

A jaký je Váš názor na vyhlášenou stávkovou pohotovost?
Domnívám se, že finanční ohodnocení nelékařů je opravdu potřeba radikálně změnit, což by mohlo přispět ke stabilizaci personálu. Zveřejňované průměrné platy, když možná vynecháme Prahu, neodpovídají skutečnému stavu. Stávka ale asi nebude nejlepší řešení, měli bychom si spíše sednout a snažit se společně na zlepšení situace pracovat.

A otázka na závěr. Je něco, co byste chtěla nelékařům vzkázat?
Především bych chtěla všem poděkovat a nechtěla bych, aby to vyznělo jako klišé. Práce nelékařů si velice vážím, zejména v době jejich nedostatku je třeba ocenit, že to všechno vydrželi. Vnímáme a chápeme jejich požadavky a opravdu intenzivně pracujeme na koncepčním materiálu, který by vedl ke změně, k systémovým opatřením pro jejich stabilizaci, tedy, aby sestry věděly, jak společnost jejich práci oceňuje, jaký benefit mohou očekávat, když budou pracovat určitý počet let. Týká se to různých oblastí, které diskutujeme, např. předčasného odchodu do důchodu, výsluhové renty, nebo třeba lázeňských či ozdravných pobytů, apod. Doufám a věřím, že mnoho návrhů vzejde i z dotazníku. Je také potřeba pracovat na pozitivní mediální strategii. Důležité je, abychom nepřibližovali práci sestry jako v nějakých seriálech, ale ukázali každodenní práci, aby společnost práci sester a všech nelékařů dostatečně ocenila. Je však třeba si uvědomit, že i v okolních daleko bohatších ekonomikách zdravotní personál chybí. Práce sestry je těžká a odpovědná, ale má jednu výhodu. Od pacienta máte okamžitou zpětnou vazbu, jestli svou práci děláte dobře.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 10.09.2018

Poslední úprava: 12.09.2018, 17:08