Občan | Pacient

Mýty a fakta o novele zákona, která mění volby do orgánů zdravotních pojišťoven

 

  • Pojišťovny se dostanou pod kontrolu několika „oligarchů“

Naopak. Oproti současnému modelu ministerstvo navrhuje, aby mohlo volit mnohem širší spektrum subjektů. Zatímco velcí zaměstnavatelé ovládají zdravotní pojišťovny nyní, neboť volit do správních a dozorčích rad nemůže nikdo, kdo nedisponuje samostatně alespoň 0,5 % odvedeného pojistného, chce ministerstvo svým návrhem jejich dominanci v budoucnu oslabit. V novém modelu bude kandidátka pouze jedna a nominovat na ni budou přímo pojištěnci. Na kandidátku bude zařazen jakýkoli pojištěnec, který prostřednictvím podpisů prokáže podporu 50 dalších pojištěnců. Limit pro volbu bude snížen na 0,4 % odvedeného pojistného a osoby odvádějící pojistné se pro účely voleb budou moci sdružovat. Novela tak převahu velkých zaměstnavatelů značně otupí a dá příležitost i menším plátcům, resp. jejich sdružením, aby se na chodu zdravotních pojišťoven také podíleli.

Jakékoliv úvahy o tom, že zdravotní pojišťovny ovládnou údajní „oligarchové“, jsou zcela absurdní. Podíváme-li se na možnosti největších plátců, ani ti nedisponují (s výjimkou Zaměstnanecké pojišťovny Škoda) takovou výší odvedeného pojistného, aby samostatně v navrženém systému obsadili byť jen třetinu volených míst. To platí i pro pojišťovny jako je Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra nebo Vojenská zdravotní pojišťovna, u kterých by podle kritiků byli těmi „oligarchy“ patrně Policie ČR, Hasičský sbor, Armáda ČR nebo Správa železniční dopravní cesty.

  • Ústavní soud rozhodl, že všichni pojištěnci musejí mít možnost volit řídící orgány zdravotních pojišťoven

Mýtus. Na této myšlence byla vystavěna ústavní stížnost skupiny senátorů. Ústavní soud se však s tímto ústředním motivem stížnosti neztotožnil, naopak jej jasně vyvrátil, když uvedl, že „takováto volba se svou podobou blíží celostátním volbám nebo alespoň volbám do zastupitelstev územních samosprávných celků, což s sebou nese požadavky vztahující se k organizaci takovýchto voleb a jejich financování. Na rozdíl od někdejší zákonné úpravy nemocenských pojišťoven, v jejichž případě byla struktura pojištěnců i zaměstnavatelů vymezena buď regionálně, nebo prostřednictvím určitého odvětví, a kde pojištěnci volili reprezentativní orgán sestávající z několika desítek delegátů, jsou v případě napadených zákonných ustanovení namístě pochybnosti ohledně smysluplnosti takto stanovené volby. Je iluzorní se domnívat, že 10 volených členů správních rad a 6 volených členů dozorčích rad bude fakticky reprezentovat široký a různorodý okruh pojištěnců a zaměstnavatelů“. Ústavní soud ve svém nálezu navíc uvádí: „Z práva občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny nevyplývá právo pojištěnců volit členy správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven podle § 10 odst. 3 a 5 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Záruky týkající se výkonu volebního práva podle čl. 21 odst. 2 a 3 Listiny nejsou pro tyto volby přímo použitelné“. 

  • Voleb se nemohou zúčastnit všichni pojištěnci

Částečně pravda. Je ale třeba rozlišit aktivní volební právo (právo volit) a pasivní volební právo (právo být volen). Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo jít cestou co nejširšího pojetí pasivního volebního práva a umožnit kterémukoli pojištěnci ve volbách kandidovat. Oproti současnosti, kdy kandidovat mohly jen osoby navržené odborovými organizacemi nebo osoby navržené zaměstnavateli, nedošlo k žádnému krácení práv pojištěnců.

Co se týče aktivního volebního práva, které v současnosti vykonávají pouze plátci pojistného a na němž Ústavní soud neshledal žádný protiústavní prvek, rozhodlo se ho Ministerstvo zdravotnictví v zásadě zachovat. Změny oproti současnosti jsou jen tyto: volební právo měli dosud plátci pojistného, kteří za určité období odvedli 0,5 % pojistného. V návrhu ministerstva je limit snížen na 0,4 % pojistného a plátcům je dána možnost se pro účely voleb spojovat sdružovat.

  • Dojde k oslabení role odborů a zaměstnanců ve správních radách pojišťoven

Pravda. Oslabení role odborů je přímý důsledek nálezu Ústavního soudu, který dosavadní postavení odborových organizací ve věci voleb do orgánů pojišťoven shledal neústavním. Odbory měly totiž v minulosti de facto monopol na sestavování kandidátní listiny pro 1/3 členů správních a dozorčích rad. Ústavní soud velmi jasně doložil neústavnost této praxe, která zakládá neodůvodněné rozdíly mezi pojištěnci, kteří jsou členy odborů, a pojištěnci, kteří jimi nejsou. Proto ministerstvo přistoupilo k řešení, které nominaci potenciálních členů správních a dozorčích rad otevírá co nejširšímu spektru zájemců, tedy všem pojištěncům. Rozhodně nelze souhlasit s tím, že dojde k oslabení role zaměstnanců, protože na jejich postavení se oproti stávajícímu modelu nic nemění.

  • Návrh zapomíná na ženy na mateřské, invalidy nebo seniory

Nezapomíná. Návrh ministerstva zachovává stávající princip, který prošel testem ústavnosti, tedy že volí ti, kdo platí. Tzv. státní pojištěnci (např. děti, ženy na mateřské či senioři) jsou nadále reprezentováni zástupci státu, který za ně pojistné platí a odvádí.

  • Novela nic neřeší, přináší pouze kosmetické změny

Pravda. Nikdy nebylo ambicí této novely přijít s radikální změnou, ale pouze odstranit drobné nedostatky, které v právní úpravě shledal Ústavní soud. Ten dal zákonodárcům jeden rok na přijetí nápravy. Během této krátké doby tak nebylo možné přijít s koncepčními změnami, na nichž by byla široká shoda. Současný návrh však maximálně reflektuje představy a názory ústavních soudců, poslanců a odborné veřejnosti. Ministerstvo zdravotnictví zároveň pracuje na komplexní změně zákona o zdravotních pojišťovnách, který bude jejich fungování celkově reformovat.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 12.04.2019

Poslední úprava: 20.05.2019, 18:32