Občan | Pacient

Mladí lékaři by nám měli říct, kde nejsou spokojeni se vzděláváním, říká ministr Adam Vojtěch

 
Datum vydání: 8. 3. 2019
Zdroj: Respekt 
Autor: Hana Čápová



Začínající lékaři si stěžují, že se jim v některých nemocnicích starší lékaři na jejich v průměru pětileté cestě k atestaci nevěnují, jak by měli; nedozírají nad nimi, nevedou je a nepředávají jim zkušenosti. A mají strach, že taková situace může skončit smrtí nebo vážným poškozením pacienta. Problém podrobně popisujeme v aktuálním Respektu 10/2019 v textu Nechci vám ublížit. „Máme poměrně čerstvou novou normu, jež poprvé definovala odborný dozor a dohled nad lékaři v přípravě. Pokud se ukáže, že nefunguje, jak by měl, jsme připraveni ke změně,“ říká k tomu v rozhovoru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Mnozí začínající lékaři si stěžují, že se jim starší kolegové dostatečně nevěnují.  Říkají, že v některých nemocnicích převažuje přístup – hodíme vás do vody, naučte se plavat sami. Je to tak?
V některých případech to tak určitě být může. Je to o přístupu školitele. Novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů z roku 2017 poprvé definovala odborný dozor a dohled, supervizi atestovaného lékaře nad lékařem v přípravě, předtím nic takového nebylo. Říká se tam například, že dozírající lékař musí být mladému lékaři s praxí kratší než třicet měsíců k dispozici do patnácti minut, dohlížející lékař do třiceti minut. Zákon také stanovil, že školitel může mít na starost jen určitý počet lékařů, aby se nestávalo, že jich má třeba dvacet. Novela také říká, že v každém zařízení musí být garant oboru, který odpovídá za průběh specializačního vzdělávání. Takže zhruba rok a půl pravidla jsou, předtím nebyla, ale jsou čerstvá. My jako ministerstvo je můžeme kontrolovat, jejich nedodržení může vést až k odebrání akreditace nemocnici pro vzdělávání lékařů. Mladé lékaře jsme také žádali, aby nám uvedli poskytovatele, kde podle jejich názoru dochází k porušování pravidel, abychom mohli provádět cílené kontroly – ale žádné podněty jsme zatím nedostali.

Už jste tedy nějakou akreditaci odebrali?
Zatím ne, ale kontroly probíhají. Pravidla platí krátce, když bude problém, dáme nemocnici čas na nápravu, teprve pak by přicházelo v úvahu odebrání akreditace. Nemocnice, která by ztratila právo vzdělávat lékaře, by se dostala do zásadního existenčního problému, ztratila by personální kontinuitu.

A už jste nějakou nemocnici vyzvali k nápravě?
Ano, to děláme průběžně. Při kontrolách nemocnice upozorňujeme na nedostatky a vyzýváme je k nápravě.

V článku jsme popsali příběh z plzeňské fakultní nemocnice – neatestovaná lékařka osm měsíců po škole byla sama na centrálním příjmu, nepoznala patologii na EKG, starší kolegyně se na pacienta propouštěného domů nepřišla podívat a muž zemřel druhý den na následky infarktu. Nemocnice má pravidlo, že atestovaný lékař má osobně vidět každého pacienta, kterého začínající lékař posílá z urgentního příjmu domů. Soudce okresního soudu, který případ řešil, ale oponoval, že to nestačí, že by na centrálním příjmu neměl být začínající lékař nikdy sám. Nemocnice trvá na tom, že její pravidlo je dostačující. Kdo má pravdu?
Z mého pohledu je urgentní příjem jedna z nejnáročnějších částí nemocnice, lékař tam řeší nejširší možné spektrum problémů, musí diagnostikovat nejrůznější úrazy a choroby. Myslím, že by tam měl být vždy zkušený doktor, není možné nechat tam jen mladého lékaře.

Jedná se o fakultní, tedy ministerstvem přímo řízenou nemocnici. Budete s tím něco dělat?
Pokud atestovaný lékař zkontroluje pacienty, kteří jsou posíláni domů, je to dostatečné.

Takže nesouhlasíte se soudcem, který řekl, že na urgentním příjmu by začínající lékař neměl být nikdy sám?
Asi by to bylo lepší. Ale klíčové rozhodnutí je, zda má pacient zůstat v nemocnici, kde se ho ujmou další odborníci, nebo může jít domů. A u tohoto rozhodnutí musí být vždy atestovaný lékař.

Rozumím tomu dobře, že praxe doporučená soudcem vám připadá lepší a praxe nemocnice přípustná?
Ano, neustálá přítomnost atestovaného lékaře by určitě byla lepší, ale pokud atestovaný lékař bude u klíčových rozhodnutí o propuštění domů, pak to je také možné.

V citovaném článku popisovala mladá lékařka situaci v nejmenované okresní nemocnici, kde na interním oddělení sloužilo šest lékařů krátce po škole a radila jim služebně nejstarší kolegyně, která měla dva roky po škole. S atestovanými lékaři se mladí na oddělení vůbec nesetkali, sloužili na ambulancích. Víte o tom, že v některých nemocnicích je taková situace? A co s tím?
Vyloučit to nemohu, nemocnic je 152 a někde takový problém být může. Není to správné. Jenže někdy sami mladí lékaři chtějí, aby jejich předatestační příprava probíhala blízko jejich bydliště, v menší městské nebo okresní nemocnici. Všichni nechtějí do větších krajských nebo fakultních nemocnic. Je otázka, zda příprava nemá probíhat jen ve  větších nemocnicích, na druhou stranu mohou být i malé nemocnice, které jsou schopné ji zajistit.

Sledujete tedy jejich kvalitu?
Snažíme se, máme to i v programovém prohlášení vlády. Chceme vytvořit systém monitorování kvality a tím i mladým lékařům usnadnit výběr pracoviště, kde se budou vzdělávat. Sami mladí lékaři přišli s projektem Férové pracoviště, kde sdílejí své zkušenosti. Na základě monitorování kvality a zkušeností mladých lékařů by se mohlo postupně oddělit zrno od plev. Ne všechno vyřeší zákon, je to i o přístupu konkrétního školitele - a tam, kde to dělají špatně, nebudou chtít začínající lékaři chodit.

Proděkan 3. lékařské fakulty David Marx říká, že školitel by měl přesně popsat kompetence začínajícího lékaře, vyjmenovat konkrétní výkony, které už může dělat sám. Co si o tom myslíte?
Novela zákona to umožňuje. Školitel může písemně stanovit kompetence konkrétního začínajícího lékaře. Zda jsou školitelé skutečně ochotni tohle dělat, nevím, ale zákon jim tu možnost dává.

Neměla by to být nikoliv možnost, ale povinnost školitele?
Zatím je to zkrátka možnost. Myslím, že je to na individuálním posouzení konkrétního školitele. Můžeme se bavit o změně. Jak jsem říkal, zákon v této podobě platí poměrně krátce, musíme vyhodnotit, jak funguje v praxi. Zrovna nyní mám schůzku se zástupci mladých lékařů, jsme s nimi v kontaktu, já i moji kolegové. Pokud se ukáže, že zákon nefunguje, jak by měl, jsme připraveni ke změně.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 08.03.2019

Poslední úprava: 08.03.2019, 16:55