Občan | Pacient

Ministr zdravotnictví Vojtěch: Zdravotnictví se škrty nedotknou


Datum vydání: 1. 4. 2019
Zdroj: Hospodářské noviny
Autor: Iva Bezděková



Zatímco všechny rezorty dostaly za úkoly šetřit, kde se dá, zdravotnictví jde opačným směrem. Pacienti letos dostanou zaplaceno od pojišťoven to, co si dosud museli platit sami. A na příští rok chystá ministerstvo zdravotnictví pro pacienty další "dárky", které ale budou pojišťovny stát miliardy korun navíc. Pojišťovny přitom mají málo rezervních peněz na horší časy a varují, že pokud se ekonomika zpomalí, mohou se dostat do vážných problémů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru vysvětluje, proč nechystá spoluúčast pacientů a z čeho chce financovat péči v dalších letech. 

Ministryně financí chce po všech resortech, aby začaly šetřit. Čeká nějaké škrty i zdravotnictví? Nemyslím tím samotné ministerstvo zdravotnictví, ale 320 miliardový obrat zdravotního pojištění? 
Určitě ne. Ve zdravotním pojištění je úplně jiná situace než ve státním rozpočtu. Zdravotnictví je financované systémem odvodů a žádné škrty se nechystají, naopak příjmy rostou, příští rok přijde do systému o dalších 20 miliard korun navíc. S tím budou růst také výdaje ve zdravotnictví. 

Takže zdravotnictví jako takového se úspory nijak nedotknou? 
Určitě ne, tam to ani není možné. 

Znamená to, že jako ministr zdravotnictví nebudete hledat cesty, kde lze v tom velkém balíku peněz ušetřit? 
Tak se to určitě nedá říci, o úspory se snažíme. Například státní nemocnice si teď testují sdružené nákupy některých komodit, díky kterým už uspořily desítky milionů korun. Letos chceme rozjet i společné nákupy přístrojů, například lineárních urychlovačů, jejichž cena je kolem 100 milionů korun za kus. 

Na účtech nemocnic je reálně vidět, že díky společným nákupům ušetřily nebo jde jen o hypotetický odhad? 
To jsou reálné úspory. Například nyní jsme v rámci společných nákupů nemocnic soutěžili gázu a konkrétně Nemocnice na Homolce ji díky tomu bude nakupovat o 37 procent levněji než doposud. 

Co pacienti? Budou mít nadále takzvaný švédský stůl ve zdravotnictví nebo pocítí, že přichází pozvolná stagnace ekonomiky? 
Myslím, že to nijak nepocítí. Oni to nepocítili ani v dobách opravdové ekonomické krize před deseti lety, zatím tady krizi ekonomiky nemáme. My chceme zefektivnit systém celkově, proto například pracujeme na reformě primární péče, což si myslím že by mohlo ušetřit peníze systému. Snažíme se posilovat v terénu praktické lékaře, aby nemuseli lidé vyhledávat urgentní příjmy, jejichž provoz je mnohem dražší. 

Snažíte se o to, aby neplýtvaly nemocnice. Budete usilovat o to, aby neplýtvali také pacienti? 
To je těžké. My se samozřejmě o změny efektivity systému snažíme, ale nemyslím si, že by to měl nutně pocítit přímo pacient. Chceme například snížit počet kontaktů pacienta s lékaři. Když bude mít praktický lékař více kompetencí než dnes, pacient nebude bloudit po systému a bude navštěvovat méně lékařů. 

Lidé mají od letoška hrazenou i tu péči, za kterou si museli dosud platit. Od ledna jim pojišťovny platí lepší amalgámové plomby, od listopadu za mnohé zdravotní pomůcky (terapeutická obuv, inhalátory, prostředky na hojen ran, proužky pro diabetiky a další) přestanou doplácet nebo jejich doplatky klesnou. Proč jde ministerstvo zdravotnictví tímto směrem? 
My se soustředíme na nárok pacienta, na to, co potřebuje. Nemyslím si, že by to muselo být nutně dražší. U pomůcek jsme vytvořili novou legislativu, u amalgámových plomb vycházíme z toho, že je zde nějaká evropská direktiva, která reguluje amalgámové plomby. Neřekl bych, že jsou tyto výdaje nějak zásadní. 

U amalgámových plomb jde o další dvě miliardy korun navíc, u pomůcek jsou odhady 250 až 300 milionů ročně... 
Co se týče stomatologie, tak tam dostáváme nejvíce stížností na její nedostupnost, jednu až dvě stížnosti denně, že lidé nemají zubaře, který by je mohli ošetřit. A zubaři zase říkají, že za úhrady, které dostávají, jim zdaleka nepokryjí jejich náklady. A je také třeba zdůraznit, že na této věci se domluvily zdravotní pojišťovny se stomatology, to nebylo rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. 

Někteří ekonomové varují, že pokud budeme hradit ze systému banální péči, může se stát, že nebudou peníze na úhradu léčby pro skutečně nemocné pacienty. Takové změny jsou podle některých spíše líbivým krokem, který má oslovit co nejvíce lidí. Co takovým názorům říkáte? 
S takovými názory se nesetkávám. Jsou to všechno kroky, na kterých byla plná politická shoda, jdou do zdravotnictví konkrétním poskytovatelům péče. To nejsou peníze, které by se někde ztrácely, pacienti z nich mají užitek. 

Budou přibývat i další oblasti, které si dnes hradí pacienti sami, ale nově by za ně měly platit pojišťovny? 
Jediná věc je ještě léčebné konopí, rozhodli jsme se, že tomuto léčivu částečnou úhradu dáme. Pacientů, kteří konopí potřebují, je poměrně hodně, jsou to pacienti, kteří jsou v invalidním důchodu a dnes si ho kompletně platí sami. 

Na stole je také návrh hradit z veřejného pojištění nepovinné vakcíny proti meningokoku nebo klišťové enecefalitidě, některé odhady hovoří až o 800 milionech ročně. Je tento chystaný výdaj opravdu nutný? 
Já jsem zatím žádný návrh neviděl, takže se nemohu vyjádřit. Na druhou stranu, pokud vakcína má chránit člověka před tím, aby dostal nějakou nemoc, která pak když jí dostane stojí systém mnohem více peněz, to je také třeba vzít v úvahu. Zatím je ale otázka vakcín jen v rovině úvah. 

Ministerstvo chce také rozšiřovat věk žen, kterým budou umělé oplodnění hradit pojišťovny. Tato změna by stála desítky milionů korun. Genetici prosazují také úhradu testů těhotných na vrozené vady plodu. I tato změna by vyšla na desítky až stovky milionů korun. Budou i tyto věci nově hrazeny? 
Uvidíme. Na tom, že je dobré zvýšit věkovou hranici ženám pro umělé oplodnění se shodla pracovní skupina různých odborníků, takže tam nevidím důvod, proč by změna neměla projít. U testů, které zmiňujete, tak na tom zatím není shoda, změnu nepodporuje například gynekologicko-porodnická společnost. 

Do zdravotnictví má jít příští rok méně peněz než letos a podle ekonomů se zdravotní pojišťovny mohou dostat do potíží. Vy se toho neobáváte? 
Určitě musíme být obezřetní, tlačíme na to, aby pojišťovny vytvářely své rezervy, což je základ úspěchu. Dnes se podařilo navýšit rezervy pojišťoven na velmi dobrou úroveň a pojišťovny jsou více chráněny proti kolísání. 

Podle analýzy ekonomů z VŠE z loňského listopadu jsou naopak rezervy pojišťoven nedostatečné. Například VZP by stávající rezervy na účtech vydržely v případě krize jen zhruba 12 dní... 
To nejsou aktuální data, z dnešního pohledu jsou tyto rezervy vyšší a zaručují pojišťovnám ochranu v případě, že by se ekonomika začala dostávat do potíží. Samozřejmě musíme počítat s tím, že mohou nastat horší časy. Na druhou stranu, pojišťovny mluví skepticky každý rok, jsou více pesimističtější a opatrnější. 

OECD doporučila hledání dalších zdrojů financování českého zdravotnictví. Jsou vlastně tři cesty - aby stát začal platit za své pojištěnce více peněz nebo aby se zvýšily odvody nebo aby si lidé začali za zdravotní péči více připlácet ze svého. Pro jakou variantu jste Vy? 
Myslím si, že půjde o mix různých typů zdrojů. Jen jeden zdroj určitě nebude stačit. Co se týče plateb za státní pojištěnce, jednáme o tom, aby byl nastavený nějaký rozumný valorizační mechanismus. Hledáme kompromis s ministerstvem financí tak, abychom vyřešili pravidelnou valorizaci od roku 2020. Byl bych rád, aby diskuse byla hotová do prázdnin. Navyšování odvodů by nebyl dobrý nápad, už nyní si firmy stěžují, že tyto odvody jsou velké. 

A co zvýšení spoluúčasti? Obeslala jsem vaše kolegy, poslance ANO ze zdravotního výboru s dotazy, jestli oni by byli pro spoluúčast a všichni oslovení odpověděli ano. 
Z odborného hlediska je jasné, že nějaké řešení bychom hledat měli. Na druhou stranu tu máme nějaké programové prohlášení vlády, které to neumožňuje. 

A vy osobně jako Adam Vojtěch byste byl pro zavedení spoluúčasti? 
Na základě dobrovolnosti, rozhodně by to nemělo být nic povinného. Osobně jsem příznivcem tohoto trendu, ale musíme najít řešení, které bude akceptovatelné napříč politickým spektrem. V minulosti se ukázalo, že když se něco prosazovalo silou, pak to nová vláda zrušila - například regulační poplatky. Spoluúčast je zásadní věc, něco jako důchodová reforma, která potřebuje velmi širokou diskusi. 

Nemusí jít o poplatky za návštěvu lékaře, ale třeba o možnost, aby i pacienti mohli začít legálně za některou péči připlácet ze svého. Například za lepší materiál. Když dnes chce člověk lepší kyčelní kloub musí si zaplatit celou operaci, nikoliv jen rozdíl mezi dvěma materiály. 
Je to jedna z variant, diskutujeme o ní, ale na stole teď není. Jedna věc je, co si myslím já jako ministr, druhá věc je, že nelze prosazovat změny silou, ale je potřeba všeobecné politické podpory. 

Není tento stav určitým vítězstvím KSČM, která podpořila vládu právě výměnou za tyto garance? 
Neřekl bych, že to je vítězství komunistické strany, jde o všeobecný kompromis i se sociálními demokraty, kteří jsou ve vládě. A taková je politika. Nejsem všemocný, jsem "jen" ministr vlády. 

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 01.04.2019

Poslední úprava: 01.04.2019, 18:59