Občan | Pacient

Ministerstvo zdravotnictví se připojilo k mezinárodnímu Dni bezpečí pacientů


Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností, tisková mluvčí



Podle údajů Světové zdravotnické organizace je ve světě v průměru až jednomu pacientu z deseti ublíženo během poskytování zdravotní péče. Celkové náklady na chyby při poskytování péče dosahují celosvětově až 42 miliard dolarů ročně. Přijímání kroků a opatření, které vedou k předcházení chyb, je cestou, jak zvyšovat kvalitu a standardy v poskytované zdravotní péči. V ČR se na tomto poli pro pacienty děje již mnoho, proto je také naše země řazena k lídrům na poli bezpečí pacientů. S cílem zdůraznit potřebu opatření k předcházení rizik při poskytování zdravotní péče v nemocnicích se Ministerstvo zdravotnictví připojilo k mezinárodnímu Dni bezpečí pacientů, který připadá na pondělí 17. září.

 

 

„Bezpečí pacientů je nezbytností pro zdravotnické systémy kdekoli na světě. Chyby jsou drahé, jak pro pacienta, tak pro systém. Mezi opatření, které předcházejí rizikům při poskytování zdravotní péče v nemocnicích, patří například systém identifikace pacientů, hygienická opatření či prevenci pádů a úrazů. Kromě toho je také důležité zapojení pacientů a posílení jejich aktivní role v léčbě. Zvýšením jejich informovanosti totiž přispívá k jejich bezpečí a zvyšování kvality péče, a to díky jejich zpětné vazbě a spolupráci,“ vysvětlil náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.

Ministerstvo zdravotnictví vytyčilo minimální požadavky na poskytovatele péče, tzv. Rezortní bezpečnostní cíle, které stanovují standarty bezpečí při poskytování zdravotní péče.  Je pak na každém zařízení, aby přijalo opatření a nastavilo vnitřní systém tak, aby bezpečnostní cíle byly splněné. Celkem jich je osm pro lůžkovou péči a dvě pro ambulantní péči. Patří mezi ně například bezpečná identifikace pacientů, což znamená, aby zdravotní péče určená jednomu pacientovi nebyla nesprávně poskytnuta jinému, i kdyby měli oba např. stejné jméno. Dále je to prevence záměny výkonu a strany při chirurgických výkonech, tedy aby pacientovi např. při operaci kyčle nebylo operováno koleno na špatné noze. Dalším cílem je prevence vzniku proleženin, který spočívá v hýbání s pacientem takovým způsobem a frekvencí, aby proleženiny nevznikly. A v neposlední řadě lze uvést optimální postupy pro hygienu rukou, což je opatření k zabránění šíření infekce ve zdravotnických zařízeních. Ministerstvo však podniká celou řadu dalších kroků zaměřených na pacienta. Vydává Rádce pacienta, který slouží občanům k lepší orientaci ve zdravotnictví, realizuje projekt online dotazníků spokojenosti pacientů, vytvořilo Portál kvality a bezpečí pro odbornou i širokou veřejnost, podporuje program tzv. Nekuřáckých nemocnic a koordinuje systém hlášení nežádoucích událostí prostřednictvím ÚZIS.

„Dalším, nadstavbovým krokem sloužícím k bezpečnosti pacientů a zvýšení kvality poskytování péče, je projekt nemocnic podporujících zdraví – tzv. HPH nemocnic (Health Promoting Hospital and Health Services). Jde o program světové zdravotnické organizace, do kterého se v roce 2003 ministerstvo zapojilo a který v rámci ČR koordinuje. Jeho cílem je vést nemocnice k tomu, aby kladly větší důraz na podporu zdraví a prevenci nemocí, ne pouze na samotné diagnostické a léčebné služby,“ doplnil náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula. Projekt konkrétně usiluje o začlenění koncepce, hodnot a standardů podpory zdraví do organizační struktury a kultury nemocnice, zlepšení zdraví pacientů a zaměstnanců, vytvoření celkově příznivého nemocničního prostředí a navázání aktivní spolupráce s občany. Detaily projektu HPH najdete na webových stránkách MZ ČR. V současné době je do tohoto programu zapojeno 12 českých nemocnic: Fakultní nemocnice v Motole, Ústřední vojenská nemocnice, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice Valašské Meziříčí a.s., Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Nemocnice Pelhřimov, p. o., Nemocnice Jihlava, p. o., Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice Šumperk a.s., Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní nemocnice Plzeň a Nemocnice Na Bulovce.

Například Fakultní nemocnice v Motole realizuje projekt „Akcelerovaná perioperační péče – příspěvek k bezpečnosti pacienta“. Jedná se o moderní typ perioperační péče, tj. péče o pacienta na operačním sále bezprostředně před operací, v průběhu zákroku a bezprostředně po něm, který snižuje délku hospitalizace a minimalizuje zdravotní komplikace. Protože pády pacientů starších 65 let patří k nejčastějším a nejrizikovějším nežádoucím událostem během hospitalizace v lůžkových zařízeních, přijali například v Nemocnici Pelhřimov Preventivní opatření u pacientů s rizikem pádu. Při vstupním vyšetření k hospitalizaci jsou identifikováni pacienti s potenciálním rizikem pádu, pro které jsou stanovena preventivní opatření podle standardizovaného postupu, včetně použití manuálu „Jak mohu předejít pádu“ pro pacienty i ošetřující personál. Jednotlivé případy pádů jsou pak dokumentovány a vyhodnocovány, aby mohlo být podobným událostem v budoucnosti ještě lépe přecházeno. Naopak nejmladším pacientům se věnuje projekt dětského oddělení Nemocnice Šumperk, kterému se s pomocí panenky Cecilky daří zmírňovat obavy dětí z nemocničního prostředí. Ve školkách, školách i ve skupinách rodičů s dětmi tak panenka Cecilka formou hry či „návštěvy“ dětem pomáhá, aby se nebály případné hospitalizace. Ústřední vojenské nemocnice má zase například velice dobře zpracované programy týkající se identifikace pacientů a prevence kouření.  „Pro zajištění bezpečné péče, což patří mezi priority naší nemocnice, uskutečňujeme řadu projektů vysoce ceněných celorepublikově. Například program bezpečného podání léků v rámci projektu eSestra, který byl i mezi vítězi 12. ročníku soutěže IT projekt roku, funguje v ÚVN již třetím rokem. Jeho cílem je zajištění bezpečného podání léčiv, tj. „správný lék správnému pacientovi“. Zároveň jsme tak také zefektivnili celý proces nakládání s léčivy. Principem je, že sestra v okamžiku podání léčiv sejme elektronickou čtečkou pacientův jedinečný čárový kód umístěný na náramku zápěstí ruky, dále svůj kód a kód podaného léku. Je tak přesně zaznamenáno kdy, kdo, komu a co podal, čímž se naprosto minimalizuje pochybení při podání ordinovaných léků,“ popisuje Lenka Gutová, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN.

Další příklady projektů naleznete na webových stránkách jednotlivých nemocnic.

 

Přílohy

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 14.09.2018

Poslední úprava: 14.09.2018, 19:25