Občan | Pacient

Hlavní sestra ČR Alice Strnadová poskytla rozhovor e-časopisu Management rizik ve zdravotnictví


Datum vydání: říjen 2018
Zdroj: e-časopis Management rizik ve zdravotnictví 4/2018
Autor: Jana Marsová



Paní magistro, na začátek mi dovolte obligátní otázku. Jak vnímáte kvalitu ošetřovatelské péče v ČR v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi?

Kvalita ošetřovatelské péče je tématem velmi diskutovaným, sledovaným a prošla poměrně turbulentním vývojem. Vzpomínám na časy plné nadšení, kdy o standardech a sledování kvality ošetřovatelské péče bylo jen málo dostupných poznatků. Tehdy jsme informace čerpali převážně z cizojazyčných zdrojů, nebo od kolegyň, které v zahraničí před rokem 1989 pobývaly. Naší motivací byla snaha o definování nepřekročitelného minima, které bude platné na různých pracovištích, stejně. Musím však konstatovat, že s postupem času se tyto snahy různým způsobem formovaly, jednotliví poskytovatelé zdravotní péče začali vytvářet vlastní normy či způsoby pro sledování kvality, a to bohužel bez systémového pojetí centrální úrovně a řízení. Z tohoto tak trochu chaotického a spíše byrokratického, než praktického pojetí vznikla určitá část administrativní zátěže sester, kdy mnohdy nebylo dobře vysvětleno, proč je sledování kvality ošetřovatelské péče důležité a že jde v podstatě i o ochranu pracovníků poskytující ošetřovatelskou péči. Domnívám se, že kvalita poskytované ošetřovatelské péče u nás je na velice dobré úrovni, srovnatelná s vyspělými zeměmi. Problém spíše vidím ve špatném pojetí, mnohdy byrokratickém přístupu a nedostatečné výuce či vysvětlení důvodů, proč je nutné sledovat, hodnotit a zlepšovat kvalitu ošetřovatelské péče.

Jaká je podle Vás příčina nedostatku sester a ostatních nelékařských profesionálů?

Zejména je třeba zdůraznit, že problematika nedostatku sester a nelékařského personálu je společenským problémem celého euroatlantického prostoru, možná problémem celosvětovým. I vyspělé ekonomiky řeší stejný problém. Dle mého názoru jde o těžkou, odpovědnou práci ve stresujícím prostředí, často ve směnném provozu, která není adekvátně naší společností ohodnocena. Mám na mysli jak výši finančního ohodnocení, tak nefinanční benefity, ale i sociální výhody, které pro naše sestry a nelékařské pracovníky téměř vůbec nejsou zavedeny. Nedostatky taktéž spatřuji v interpersonálních vztazích, kdy i atmosféra na konkrétním pracovišti přispívá k tomu, zda je kolektiv stabilní či fluktuující. Naše sestry a nelékaři jsou velice šikovní, vzdělaní a bohužel často nachází lepší finanční ohodnocení a pracovní podmínky v jiných oborech. Zároveň je třeba říci, že v době ekonomické konjuktury mnohé jiné obory, které se s nedostatkem pracovníků potýkaly, zvyšovaly finanční ohodnocení nedostatkových pracovníků, v našem oboru tento trend zaznamenávám až v posledních třech letech. Současně s tím vším si uvědomuji, že kořeny problému nedostatku sester a nelékařů spočívají mnohem hlouběji, než pouze na úrovni odměny za práci.  

Myslíte si, že svou roli současného nedostatku sester sehrály změny vzdělávání z roku 2004 (pozn. Zákon 96/2004 Sb. a další související legislativy), které praxe nepřijala?

Dovolím si připomenout, že zákon 96/2004 Sb. byl vydán v roce 2004, a to v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (dále jen „EU“). Na základě usnesení vlády ze dne 9. července 2001 č. 701 bylo uloženo příslušným rezortům, včetně Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), připravit návrhy právních předpisů, jimiž bude dokončena transpozice příslušných směrnic EU upravujících problematiku uznávání odborných kvalifikací pro výkon regulovaných povolání, všeobecné sestry a porodní asistentky. Zákon č. 96/2004 Sb. tak v souladu s požadavkem právních norem EU upravil pro všeobecnou sestru a porodní asistentku zásadu volného pohybu osob v oblasti zdravotních služeb a dále zásadu volného přístupu fyzických osob ke zdravotnickému vzdělávání a právnických osob k poskytování vzdělávání s cílem volného uplatnění na pracovním trhu EU. Taktéž byl zákon přijímán jako jeden z nástrojů ke zvýšení motivace pracovníků nelékařských zdravotnických povolání k celoživotnímu vzdělávání. Na základě výše uvedeného se lze domnívat, že tehdejší tvůrci měli úmysl posunout vzdělávání sester na vyšší úroveň a ukotvit tzv. asistentská povolání s cílem diferencovat poskytovanou ošetřovatelskou péči. Bohužel se tato snaha nepovedla, taktéž v této době nikdo nepomyslel na skutečnost, že lze například vyjednat výjimku ke vzdělávání, jak to učinilo Německo, a tedy určitou dobu vzdělávat naše všeobecné sestry i podle stávajícího systému vzdělání. Taktéž považuji za chybné, že se v době vzniku zákona 96/2004 Sb., nikdo nezamýšlel nad dopady tohoto zákona, konkrétně otázkami, že po určitou dobu všeobecné sestry nebudou vycházet ze vzdělávacích institucí. Tento propad bohužel pociťujeme dosud, a pokud se podíváme na statistiku, jde o přibližně stejný počet sester, jaký nám momentálně v praxi chybí… Významným problémem, dle mého názoru, je i dvojkolejnost vzdělávání. Domnívám se, že je zákon č. 96/2004 Sb., již přežitý, díky mnoha novelizacím nesrozumitelný, mnohá přechodná ustanovení se dohledávají velice těžko a bylo by třeba vytvořit zákon nový. Zatím však všechny tyto pokusy a snahy, díky značně rozdílným, až vyhraněným názorům odborné veřejnosti, selhaly. Z mého pohledu je při jednáních o těchto zásadních otázkách nedostatečně zastoupena i odborná veřejnost. Česká asociace sester sdružující okolo 5.000 svých členů představuje pouhý zlomek z celkového počtu sester a nelékařských pracovníků, a tedy je tento hlas velice slabý a v žádném případě nereprezentuje většinový názor. Mojí snahou bylo, je a bude prosazovat pozitiva práce sester, posilovat jejich pozici v systému i při výkonu jejich práce a koordinovat společná jednání s odbornou veřejností včetně všech organizací zastupující sestry tak, abychom našli ten většinový názor a následně přispěli k jeho prosazení.

Jaká opatření, nejen v systému vzdělávání zdravotníků, by podle Vás mohla přispět ke stabilizaci personálních kapacit nelékařských zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví?

Jde jak o výši finančního ohodnocení, nefinanční benefity, ale i o sociální výhody, které, jak jsem již uvedla, pro naše sestry a nelékařské pracovníky téměř vůbec nejsou zavedeny. Domnívám se, že pevný a dlouhodobě nastavený systém finančních i nefinančních pobídek, výhled na perspektivní a udržitelné zaměstnání i v době možné hospodářské krize, přiblížení práce sester pozitivní mediální kampaní, by takovými nástroji mohly a měly být. Jsem ráda tomu, že pan ministr Adam Vojtěch ustanovil na Ministerstvu zdravotnictví pracovní skupinu pro personální stabilizaci, která se intenzivně zabývá současnou situací a hledá možnosti a nástroje, jak počty sester a nelékařských pracovníků, stabilizovat. Taktéž jsme spustili dotazníkové šetření ke spokojenosti sester a nelékařských pracovníků, abychom měli co nejvíce podnětů z praxe. Je však také třeba apelovat na managementy jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, aby řešily problémy v mezilidských vztazích, které jsou mnohde velice špatné. V poslední době řeším několik takových stížností najednou.

Myslíte si, že současný systém vzdělávání nelékařů a jeho změny mají vliv či budou mít dopad na kvalitu ve zdravotnictví, respektive kvalitu poskytované péče v ČR?

Děkuji za tuto otázku, vím, kam směřuje, a jsem ráda, že na ni mohu odpovědět. Poslední novelou zákona č. 96/2004 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 9. 2017, bylo umožněno, aby absolventi studijního oboru zdravotnický asistent, po úspěšném přijímacím řízení a složení rozdílových zkoušek, mohli být přijati do vyššího, než prvního ročníku vyšší odborné školy s tím, že studium musí být nejméně jednoleté. Musím také poznamenat, že než byla navržena tato právní úprava, oslovili jsme MŠMT, které má v gesci i zdravotnické školství, které nám sdělilo, že porovnáním studia oboru zdravotnický asistent x všeobecná sestra, se jedná o shodu učiva v 70%. Pokud se tedy učivo takto překrývá, začalo se uvažovat i o této variantě. Taktéž je třeba poznamenat, že se jedná o studium, které je plně v souladu s evropskou direktivou. Bohužel mediální zkratka 4 + 1 nepřispěla k větší propagaci tohoto modelu a ani mnozí odborníci, kteří se k tomu vyjadřovali, mnohdy neměli žádné povědomí o znění zákona. Dovolím si také upozornit, že prostupnost studijních programů, tedy možnost postoupit do vyšších ročníků, se běžně využívá a nejde o žádnou novinku. My jsme pouze tuto možnost zakotvili v zákoně, přičemž je na rozhodnutí studentů, zda si zvolí tuto variantu, či klasickou tříletou či studium na vysoké škole.  Naší snahou bylo zvýšit prostupnost studijních oborů, snaha, aby se učivo zbytečně neopakovalo a především byla dána možnost získat odbornou způsobilost zdravotnickým asistentům, kteří již v praxi jsou. Taktéž se nám povedlo zvýšit prostupnost mezi dalšími nelékařskými povoláními, kdy např. osoby způsobilé k výkonu povolání porodní asistentka nebo zdravotnický záchranář mohou rychlejším způsobem (přijetím do vyššího než prvního ročníku vzdělávání) získat odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry nebo dětské sestry.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že současný systém vzdělávání nebude mít na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče žádný dopad. Větší a závažnější problém spatřuji v nedostatku nelékařských pracovníků.      

Jak hodnotíte změny ve vzdělávání sester a ostatních nelékařů v historickém kontextu (myšleno od Samotové revoluce)? V čem podle Vás spočívají nejvýznamnější rizika změn vzdělávání nelékařů v kontextu poskytovaných zdravotnických služeb?

Na první část otázky jsem již odpověděla při hodnocení dopadů zákona č. 96/2004 Sb. viz číslo 3. Než odpovím na druhou část, je třeba říci, že naše sestry jsou velice dobře vzdělané, taktéž iniciativní a často významnými nositelkami změn. Z tohoto úhlu pohledu se domnívám, že nejvýznamnějším rizikem ve vzdělávání nelékařů je, že sestrám z praxe nebudeme naslouchat a nebudeme dostatečně rychle, systémově a věcně správně reagovat na novou společenskou poptávku po nových rolích sester.

Co může odborná veřejnost očekávat od připravovaných kvalifikačních standardů přípravy na výkon zdravotnického povolání v nelékařských oborech? Jak tyto nové standardy ovlivní podle Vás klinickou ošetřovatelskou praxi?

Záměrem této úpravy je, přestože tyto kvalifikační standardy vzhledem ke své právní formě nemohou zakládat povinnosti vzdělavatelům budoucích zdravotnických pracovníků se těmito kvalifikačními standardy řídit, specifikovat podrobněji minimální požadavky na studijní programy vysokých škol nebo vzdělávacích programů vyšších odborných škol, jejichž absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu výše uvedených zdravotnických povolání. Tyto kvalifikační standardy budou pomocným vodítkem pro vysoké školy a vyšší odborné školy při tvorbě studijních a vzdělávacích programů pro přípravu jednotlivých zdravotnických povolání.

Poslední Koncepce ošetřovatelství byla vydána v roce 2004. V současné době v rámci pracovní skupiny pro nelékařská povolání pracujete na koncepci nové. Bude nová koncepce reflektovat moderní trendy v ošetřovatelství, potažmo ve zdravotní péči?

Návrh nové koncepce ošetřovatelství vznikal poměrně dlouhou dobu, a jak jsem již naznačila, velice často narážel na absolutní názorovou neshodu, jak v obsahu, tak v pojetí. Výsledný návrh je tedy kompromisem mezi nutným a možným, přesto reflektuje moderní trendy. Podařilo se nám složit pracovní tým, který velice dobře pracoval a byl vyváženě zastoupen. Vzhledem však k současnému projednávání návrhu v pracovní skupině bude tato pracovní verze ještě předložena náměstkyním ošetřovatelské péče/hlavním sestrám k posouzení a uvidíme, jakou bude mít nakonec výslednou podobu. Hovořit o nějakých konkrétnostech je v tuto chvíli předčasné.  

Dne 4. 9. 2018 se za Vaší účasti sešla pracovní skupina pro řešení problematiky související se vzděláním a poskytováním ošetřovatelské péče v oboru anesteziologie. Jedním tématem bylo navýšení kompetencí sester v anesteziologii. Mohla byste čtenářům prozradit, jaké kompetence a v jakém rozsahu by kompetence sestrám v intenzivní péči byly navýšeny.

Ano, jednáme o tom, že např. sestra s patřičným  vzděláním v anesteziologii  by mohla v anesteziologické ambulanci odebírat a zpracovávat anesteziologickou anamnézu včetně posouzení možných komplikací v rámci anestézie, informovat pacienta o pooperační péči a pooperačním chování, navrhovat indikaci předoperačních a konziliárních vyšetření. Při poskytování anesteziologické péče na sálech na základě indikace lékaře, monitorovat průběh a hloubku anestézie u pacientů ASA I a II, v mezích stanovených lékařem upravovat hladinu léčivých přípravků podávaných v rámci anestézie. Dále v pooperační péči v mezích stanovených ordinací lékaře propouštět pacienta z tzv. dospávacího pokoje a předávat jej na oddělení a v rámci léčby bolesti samostatně hodnotit účinnost pooperační analgezie a v mezích stanovených ordinací lékaře upravovat analgetickou léčbu.

Samozřejmě toto rozšíření kompetencí, které má podporu výboru lékařské společnosti ČSARIM, musí být podmíněno vzděláním. V současné době mohou tyto kompetence získat sestry, které mají ukončené specializační vzdělávání v oboru Intenzivní péče a mají praxi na úseku anesteziologického pracoviště, prostřednictvím vzdělání v certifikovaném kurzu.

O navýšení kompetencí nelékařů v ČR se hovoří již dlouho. Zastáváte názor, že navýšení kompetencí vybraným skupinám nelékařů je nevyhnutelný trend, který může vést ke zkvalitnění a zefektivnění péče?

Velice hezká otázka na závěr našeho rozhovoru. Mohu říci, že moje názory jsou v tomto konzistentní. Plně podporuji snahy o navýšení kompetencí sester a nelékařských pracovníků, avšak za podmínky dosažení příslušného vzdělání a s vazbou na finanční ohodnocení. Osobně by se mi líbil zcela jiný systém vzdělávání, který by dokázal pružněji reagovat na změny v poskytované zdravotní péči a který by byl přímo provázán s kompetencemi, s jasným uplatněním na trhu práce a s přímou vazbou na finanční ohodnocení.       

Děkuji za poskytnutí rozhovoru a přeji mnoho zdaru v pozici Hlavní sestry ČR.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 15.10.2018

Poslední úprava: 15.10.2018, 19:19