Rada
Rada (dříve Rada ministrů) vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Je složena ze zástupců členských států na úrovni ministrů s oprávněním zavazovat vládu svého členského státu. Jednání Rady se vždy účastní také člen Evropské komise odpovědný za projednávané otázky.
Rada se schází na základě svolání jejím předsedou, přičemž rozhodnutí předsedy o svolání jednání závisí na jeho uvážení nebo vychází ze žádosti člena Rady či zástupce Evropské komise. Termíny, kdy se bude Rada scházet, musí budoucí předsednická země oznámit již sedm měsíců předtím, než její předsednictví započne. Výjimkou z tohoto pravidla je Rada pro zahraniční věci, neboť je jedinou formací Rady, kde není uplatňován systém rotujícího předsednictví a předsedá jí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (to se mj. promítá i do předsednictví v přípravných orgánech Rady v oblasti vnějších vztahů).
Rada schvaluje právní předpisy předkládané Evropskou komisí (nařízení, směrnice, rozhodnutí...), přičemž v naprosté většině případů přijímá rozhodnutí společně s Evropským parlamentem.
Podstatná je skutečnost, že Rada je jedním orgánem, i když se v praxi schází v několika sektorových formacích. Proto může být každému zasedání Rady předložena k rozhodnutí kterákoliv otázka, i když přímo nespadá do její působnosti. Tento aspekt je zvláště zřetelný v případě tzv. A bodů, které se schvalují en bloc vždy na počátku zasedání Rady bez diskuse.
Rada se schází v následujících formacích:
-
Rada pro obecné věci (General Affairs, GAC)
-
Rada pro zahraniční věci (Foreign Affairs, FAC)
-
Rada pro hospodářské a finanční věci (Economic and Financial Affairs Council, ECOFIN)
-
Rada pro spravedlnost a vnitro (Justice and Home Affairs Council, JHA)
-
Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (Employment, Social Policy, Health and Consumer Affairs Council, EPSCO)
-
Rada pro konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum) (Competitiveness Council; internal market, industry, research; COCOM)
-
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (Transport, Telecommunications and Energy Council, TTE)
-
Rada pro zemědělství a rybolov (Agriculture and Fisheries Council, AGRIFISH)
-
Rada pro životní prostředí (Environment Council, ENVI)
-
Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu (Education, Youth and Culture Council, EYC)
Pokud není stanoveno jinak, rozhoduje Rada tzv. kvalifikovanou většinou na základě systémů vážených hlasů (každý stát má určitý počet hlasů, které se při hlasování sčítají). Od roku 2014 dojde, na základě Lisabonské smlouvy, ke změně a zjednodušení systému hlasování, a to na základě tzv. dvojí většiny: návrh je schválen, pokud pro něj hlasuje nejméně 55 % členů Rady (při počtu 27 členů to bude nejméně 15 zastupujících členských států), které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.
Schválení návrhu je možné naopak zablokovat tzv. blokační menšinou, kterou musí tvořit nejméně čtyři členské státy.
Politika veřejného zdraví náleží do agendy Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Rada se skládá z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti a schází se 4x ročně, z toho k otázkám z oblasti zdraví se schází ministři zdravotnictví obvykle pouze 2x ročně. Úkolem Rady EPSCO je zvýšit životní úroveň a kvalitu života občanů, především pomocí kvalitních pracovních míst a vysokou úrovní sociální ochrany, ochranou zdraví či spotřebitelských zájmů a zajištěním rovných příležitostí pro všechny občany EU.
Stránky Rady naleznete zde.
Předsednictví v Radě
Předsednictví v Radě bylo vždy a stále je jedním z nejdůležitějších nástrojů prosazování zájmů členských zemí EU a ovlivňování činnosti a chodu celé EU. Členské státy se v předsednictví pravidelně střídají podle předem stanoveného harmonogramu v časovém rozmezí po šesti měsících. V každém kalendářním roce se tedy v předsedání vystřídají dva státy – první od ledna do června, druhý od července do prosince. Mají tak jedinečnou příležitost zvýšit svoji prestiž v rámci EU a zviditelnit problematiku evropské integrace ve své zemi.
Lisabonská smlouva výkon předsednictví významně ovlivnila, např. stanovila novou funkci stálého předsedy Evropské rady a funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, přičemž současně s touto funkcí stanovila nová pravidla pro Radu pro zahraniční věci, apod.
Předsednictví se řídí podle priorit. Ty si stanoví každá předsedající země a nejprve je představí Radě a Evropskému parlamentu. Priority se částečně skládají z cílů, na jejichž splnění má předsednická země eminentní zájem, dále ze záležitostí vyplývajících z aktuální situace a pro zajištění kontinuity z agendy předchozích předsednictví. Pro tento účel je vytvořené trio – spolupráce tří členských států majících po sobě předsednictví, které společně vytvoří svůj osmnáctiměsíční program. Ačkoliv trojpředsednictví již funguje řadu let, k institucionálnímu zakotvení došlo až na základě Rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady (2009/881/EU).
Předsednictví zastupuje Radu při kontaktech s ostatními institucemi EU, zejména pak s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Předsedající země svolává a řídí všechna zasedání Rady a jejích pracovních orgánů, je vyjednavačem kompromisů napříč členskými státy. Předsednictví organizačně zajišťuje všechna složení Rady s výjimkou Rady pro zahraniční věci, které předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, což se promítá i do předsednictví v přípravných orgánech této Rady.
Nově nyní jménem Evropské unie nejedná se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi ministr zahraničí předsednické země, nýbrž vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Příloha: Kalendář předsednictví v Radě
Výbor stálých zástupců členských zemí při EU (COREPER)
Pod francouzskou zkratkou COREPER (Comité des Représentants Permanents) se skrývá označení jednoho z nejvlivnějších - a pro fungování EU klíčových - prvků institucionální architektury EU. Nejedná se přitom o instituci EU ani orgán s rozhodovacími pravomocemi, je to „pouze“ přípravný orgán Rady.
Úloha COREPERu je v současnosti právně vymezena čl. 240 Smlouvy o fungování EU, odpovídá za přípravu činnosti Rady a za provádění úkolů přidělených Radou. Jeho hlavní rolí je tedy koordinovat a připravovat činnost různých zasedání Rady a usilovat o dosažení shody v otázkách pro jednání tak, aby je mohla Rada přijmout. Všechny body na pořadu jednání Rady musí být COREPERem předem prozkoumány (má tak úlohu jakéhosi "filtru"), pokud Rada nerozhodne jinak.
Kromě přípravné role má COREPER rovněž roli výkonnou. Rada jej pověřuje například přezkoumáváním a řešením konkrétních otázek. Obecně lze říci, že COREPER funguje jako předsunutý komunikátor pro vztahy mezi členskými zeměmi a Společenstvím. Jeho členové mají zpravidla i významnou roli přípravné platformy jednání mezivládní konference členských států ke změně zakládacích Smluv.
Jak vyplývá z názvu, COREPER se skládá ze stálých zástupců členských zemí při EU v Bruselu na úrovni velvyslanců, kteří zároveň řídí stálá zastoupení svých států při EU. Od roku 1962 se dělí na dvě formace: COREPER I (zástupci velvyslanců) a COREPER II (velvyslanci). Rozdělení jejich činnosti a pole působnosti je následující:
-
COREPER I - příprava Rad COCOM, TTE, EPSCO, AGRIFISH, ENVI, EYC
-
COREPER II - příprava Rad GAC a FAC (též institucionální otázky a příprava Evropské rady), ECOFIN, JHA.
Pracovní skupiny Rady
V kontrastu s klíčovou rolí, kterou pracovní skupiny reálně plní v rámci institucionální struktury Rady, se jedná paradoxně o ten prvek rozhodovací linie, o němž je - bez ohledu na skutečnost, že na jeho bedrech leží největší objem práce – poměrně málo oficiálně známých informací. Dá se říci, že existence pracovní skupiny záleží na objemu práce spadající do oblasti, kterou taková pracovní skupina pokrývá. Do značné míry tedy závisí na legislativních návrzích předkládaných Evropskou komisí, prioritách předsednictví a závěrech Evropské rady.
V zásadě se pracovní skupiny skládají z expertů členských států a zástupců Evropské komise. Jednání vede zástupce členského státu držícího úřad předsednictví v Radě za pomoci jednoho člena Generálního sekretariátu Rady.
Cílem jednání pracovních skupin je porovnat stanoviska členských států EU k projednávané otázce a postupnou debatou odstraňovat potíže, které jsou s jejím projednáváním spojeny. Obecně řečeno projednává pracovní skupina tu kterou otázku/legislativní návrh velmi podrobně jedno ustanovení po druhém. Úkolem národních expertů je hájit pozici svého členského státu a co nejvíce ovlivnit proces jednání o konkrétním materiálu tak, aby jeho konečné znění bylo, v kontextu EU, v souladu se zájmy daného státu, a to i s ohledem na budoucí vnitrostátní implementaci předpisu.
Pravomoc vytvářet a rušit pracovní skupiny má COREPER. Jejich seznam je pravidelně na začátku každého roku aktualizován a zveřejněn Generálním sekretariátem Rady jako Seznam přípravných orgánů Rady (List of Council Preparatory Bodies).
Pracovními orgány Rady EPSCO pro oblast veřejného zdraví je pracovní skupina pro veřejné zdraví a dále pracovní skupina pro léčiva a zdravotnické prostředky.